Tepelné čerpadlo: cena, provoz a spotřeba v mrazech

Tepelné čerpadlo se vybírá podle čísel, ne podle jedné věty z reklamy. Potřebujete znát cenu instalace, potřebu tepla domu a účinnost při teplotě vody, kterou doopravdy potřebují vaše radiátory nebo podlahové topení.

MPO uvádí, že v roce 2025 šlo v Česku na trh 23 338 tepelných čerpadel. Z toho 21 391 kusů připadlo na vzduch-voda, tedy zhruba 92 %. Dává to smysl: vzduch-voda stojí méně než vrt a montuje se jednodušeji, jen v mrazech pracuje v horších podmínkách než země-voda.

Fotovoltaiku ani tepelné čerpadlo doma nemám. Tady tedy nestavím na vlastní kotelně, ale na cenících, technických listech a modelovém výpočtu. U čerpadel mi to přijde fér. Dvě stejně drahé jednotky mohou v jiném domě udělat úplně jiný účet.

Kolik stojí tepelné čerpadlo včetně montáže

Tepelné čerpadlo vzduch-voda pro rodinný dům vychází v roce 2026 orientačně na 250 000-400 000 Kč včetně montáže a DPH, pokud jde o běžnou instalaci se zásobníkem teplé vody, akumulační nádobou a přepojením otopné soustavy. Je to tržní rozpětí, ne regulovaná cena.

U levnější nabídky se hned ptejte, co v ní chybí. Samotná venkovní a vnitřní jednotka ještě není hotová kotelna. Do konečné částky se obvykle dostane zásobník teplé vody, hydraulické zapojení, magnetický filtr, podstavec, prostupy, odvod kondenzátu, elektroinstalace, revizní zpráva, spuštění a zaregulování.

Vzduch-voda bývá hlavní volba pro domácnosti, které chtějí nahradit kotel a zachovat radiátory nebo podlahovku. Detailněji se k tomu vracím v článku Tepelné čerpadlo vzduch-voda: cena komplet, spotřeba a zkušenosti. Země-voda dává smysl tam, kde má dům vyšší spotřebu tepla, pozemek nebo vrt to dovolí a vyšší investice se má z čeho vracet. Víc k tomu je v článku Tepelné čerpadlo země-voda: vrt, nebo kolektor, cena a návratnost.

Pro koho se to nehodí? Pro dům, kde se bez úprav musí většinu zimy topit vodou 65-70 °C. Čerpadlo tam může technicky fungovat, ale ekonomika se začne rozpadat.

Vzduch-voda, země-voda a vzduch-vzduch nejsou tři názvy pro totéž

Vzduch-voda bere teplo z venkovního vzduchu a předává ho do topné vody. Země-voda bere teplo ze zemního vrtu nebo kolektoru. Vzduch-vzduch fouká ohřátý vzduch do místností, podobně jako klimatizace v režimu topení.

Rozdíl se ukáže v zimě. Venkovní vzduch může mít -7 °C, zatímco zem pod povrchem drží stabilnější teplotu. Země-voda tedy méně trpí mrazem, ale zaplatíte vrt nebo zemní práce. Vzduch-vzduch může dobře posloužit jako levné přitápění a chlazení. Celý teplovodní systém v domě tím ale běžně nenahradíte a teplou vodu pro koupelnu řešíte zvlášť.

MPO statistika za rok 2025 ukazuje, že vzduch-voda u nás dominuje: 21 391 kusů z celkových 23 338 dodaných tepelných čerpadel. Země-voda mělo 1 770 kusů a voda-voda 83 kusů. Trh tím docela jasně ukazuje, co se montuje nejčastěji.

Jenže trh není projekt vašeho domu. Pokud řešíte klimatizaci v režimu topení, patří k tomu text Tepelné čerpadlo vzduch-vzduch: topení klimatizací, cena a spotřeba. Pokud řešíte starší dům, čtěte hlavně Tepelné čerpadlo do starého domu: kdy funguje i s radiátory.

Spotřebu neurčuje čerpadlo samo, ale dům a teplota vody

Spotřebu tepelného čerpadla určí hlavně potřeba tepla domu, teplota otopné vody a sezónní účinnost. Samotná značka nestačí.

COP je okamžitý topný faktor: kolik kWh tepla vyrobí čerpadlo z 1 kWh elektřiny v daném bodě. SCOP je sezónní topný faktor, tedy průměr přes topnou sezonu podle metodiky. Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 pracuje se sezónní účinností a SCOP, protože jeden laboratorní bod typu A7/W35 nepopíše celý rok.

Zápis A7/W35 znamená venkovní vzduch 7 °C a výstupní vodu 35 °C. A-7/W55 znamená venku -7 °C a topnou vodu 55 °C. To druhé je pro starší radiátory mnohem tvrdší režim.

Tady je vidět jádro celé věci. Stejné čerpadlo v katalogu výrobce zvládne při A7/W35 COP 4,84, ale při A-7/W55 už jen 2,02. Elektřina se nezdražila. Z jedné kWh zkrátka dostanete méně tepla.

Pro koho se tepelné čerpadlo nehodí? Pro dům, kde nikdo nezná tepelnou ztrátu a nabídka vznikla jen podle obytné plochy. Tepelná ztráta v kW říká, kolik výkonu dům potřebuje při výpočtové venkovní teplotě. Bez ní je návrh odhad.

Co se děje v mrazech a proč naskakuje elektropatrona

V mrazech stoupá spotřeba ze dvou důvodů. Dům potřebuje víc tepla a čerpadlo má nižší COP. Když výkon nestačí, přidá se elektropatrona, tedy odporový elektrický ohřev s COP přibližně 1.

U vzduch-voda se přidává odmrazování. Kolem nuly a při vlhkém vzduchu se na výměníku venkovní jednotky tvoří námraza. Čerpadlo ji musí čas od času odmrazit, takže část energie nejde do domu. Vlhký den kolem 0 °C proto umí být pro provoz protivnější než suchý mráz -7 °C.

Modelový mrazivý den:

Když stejný dům kvůli vysoké teplotě vody nebo horšímu nastavení spadne na COP 2,0, spotřeba vyskočí na 40 kWh. Při stejné ceně elektřiny je to 159 Kč za den. Rozdíl 45 Kč za jediný den.

A teď elektropatrona. Pokud z denní potřeby 80 kWh tepla dodá 15 kWh přímo elektropatrona, vezme si 15 kWh elektřiny. Zbytek 65 kWh při COP 2,5 vezme dalších 26 kWh. Celkem 41 kWh. Při 3,97490 Kč/kWh s DPH je to zhruba 163 Kč za den.

To není katastrofa, když se stane pár dní v roce. Problém začíná ve chvíli, kdy elektropatrona topí často a majitel o tom neví.

Kolik zaplatíte za rok: modelové výpočty

Roční náklad vyjde z potřeby tepla dělené sezónním topným faktorem. Použiju cenu 3,97490 Kč/kWh s DPH v nízkém tarifu D57d z ceníku Inenergie pro distribuční území ČEZ platného od července 2026. Je to model, ne univerzální cena pro každého dodavatele.

Ten třetí řádek je důvod, proč mám rád výpočty víc než sliby. Čerpadlo pořád vyrábí levnější teplo než elektrokotel, ale nezateplený dům s vysokou otopnou vodou z něj udělá dražší provoz, než čekáte z katalogového COP.

Do výpočtu jsem nezapočítal stálé platby za jistič, měsíční plat dodavateli ani servis. U sazby D57d v uvedeném ceníku je celková cena ve vysokém tarifu 4,74721 Kč/kWh s DPH a v nízkém tarifu 3,97490 Kč/kWh s DPH. Měsíční platby a jistič se počítají zvlášť. Pokud chcete porozumět sazbám do detailu, navazuje článek Distribuční sazby D01d-D57d: přehled a jak zjistit tu svou.

Tip: Vezměte si poslední vyúčtování a najděte roční spotřebu domu v kWh. U plynu nepřepočítávejte m³ od oka, dodavatel ve vyúčtování uvádí energii v MWh přes spalné teplo. Teprve z toho má smysl počítat náhradu zdroje.

K sazbě D57d patří 20 hodin nízkého tarifu denně

Pro nové elektrické vytápění a tepelné čerpadlo se dnes v praxi řeší hlavně distribuční sazba D57d. ČEZ uvádí, že D57d je dvoutarifní sazba s nízkým tarifem 20 hodin denně a slouží domácnostem, které používají elektrický spotřebič jako hlavní zdroj vytápění, zejména tepelné čerpadlo.

V plánovacích materiálech a starších cenících ještě potkáte D56d. To je starší sazba pro tepelná čerpadla. ČEZ Distribuce u podmínek pro rok 2026 uvádí sjednocení doby nízkého tarifu u D35d, C35d, D56d a C56d na minimálně 20 hodin denně. Prakticky: nové odběrné místo s čerpadlem řešte s distributorem, ne podle staré zkratky v diskusi.

Postup vypadá na papíře jednoduše:

1. Nechte spočítat příkon čerpadla a případné elektropatrony.
2. Ověřte, jestli stačí hlavní jistič, nebo bude potřeba navýšení.
3. Nechte elektrikáře připravit zapojení a revizní zprávu.
4. Požádejte distributora o změnu sazby a doložte požadované dokumenty.
5. Zkontrolujte v ceníku dodavatele cenu ve vysokém i nízkém tarifu.

Pro koho se D57d nehodí? Pro domácnost, která má čerpadlo jen jako doplněk a hlavní zdroj tepla je jiný. Distributor posuzuje podmínky sazby, ne vaše přání mít levnější proud.

Hluk řešte před objednávkou, ne až po stížnosti souseda

Venkovní jednotka tepelného čerpadla je stacionární zdroj hluku a musí splnit hygienické limity podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Pro běžné posuzování se často pracuje s limitem 50 dB ve dne a 40 dB v noci v chráněném venkovním prostoru stavby, typicky u oken obytných místností.

Jedno číslo v katalogu nestačí. Výrobce může uvádět akustický výkon, zatímco hygienický limit se řeší jako hladina akustického tlaku v konkrétním místě. Vzdálenost od sousedova okna, odraz od fasády, noční režim a tónová složka mohou změnit výsledek.

Co chtít v nabídce:

1. Uveďte přesné místo venkovní jednotky v projektu.
2. Chtějte akustický výkon v dB(A), ne jen neurčité „tichý provoz“.
3. Nechte posoudit nejbližší chráněné okno, hlavně v noci.
4. Ptejte se na noční režim a jeho dopad na výkon v mrazu.

Tady se nevyplatí kutit. Umístění venkovní jednotky, elektrické zapojení a revize patří odborníkům. Pokud je pozemek úzký a sousedova ložnice blízko, přečtěte si samostatně Hluk tepelného čerpadla: limity, vzdálenost od souseda a jak ho ztlumit.

Dotace v roce 2026 pomůže hlavně zranitelným domácnostem

NZÚ Light 2026 uvádí pro výměnu zdroje tepla dotaci 150 000 Kč na tepelné čerpadlo vzduch-voda, 100 000 Kč na vzduch-vzduch a 150 000 Kč na země-voda nebo voda-voda. Jde o podporu pro zranitelné domácnosti, ne o plošnou dotaci pro každého majitele domu.

Podle Nové zelené úsporám se příjem žádostí otevřel 25. června 2026 v 10:00. Žádosti o podporu formou dotace i kompenzace úroků lze podávat do 31. října 2029, nejpozději do vyčerpání alokace. Pro ostatní domácnosti se v novém nastavení programu mluví hlavně o bezúročném úvěru, který má jít až do 2 milionů Kč na rodinný dům.

Pozor na dvojí financování. Nová zelená úsporám v častých dotazech uvádí, že podporu nelze poskytnout na opatření, která už byla financována z veřejných zdrojů nebo z programů vyhlášených po 1. 1. 2009. Patří sem i kotlíkové dotace.

Podmínky dotací se mění. U konkrétní žádosti bych před podpisem smlouvy chtěl kontrolu energetického poradce NZÚ nebo EKIS. A kdybych žádost připravoval poprvé, prošel bych si i Nejčastější chyby v žádosti o dotaci na tepelné čerpadlo.

Jak poznat vysokou spotřebu a co ověřit

Vysokou spotřebu poznáte až ve chvíli, kdy měříte elektřinu pro čerpadlo samostatně nebo ji umíte oddělit od zbytku domu. Bez toho se hádá.

Něco si zkontrolujete sami: odečty, teplotu v místnosti, nastavenou topnou křivku, hodiny elektropatrony v menu regulace. Do chladivového okruhu, elektroinstalace a zásahů uvnitř jednotky nelezte. Tam má být servisní technik a elektrikář s oprávněním.

Nejlevnější úspora často bývá snížit teplotu otopné vody, pokud to dům ještě vytopí. Rozdíl mezi W35 a W55 v technickém listu ukazuje proč: u příkladového čerpadla Panasonic spadne COP v bodě A-7 z 2,85 při W35 na 2,02 při W55. To je rozdíl, který na účtu uvidíte.

Co si vyžádat od dodavatele před podpisem

Dobrá nabídka na tepelné čerpadlo má obsahovat víc než značku a cenu. Chci v ní vidět výpočet tepelné ztráty, návrh výkonu, předpokládanou teplotu otopné vody, cenu po položkách a odhad roční spotřeby s uvedenými předpoklady.

Ptejte se konkrétně:

1. Jaká je výpočtová tepelná ztráta domu v kW?
2. Při jaké venkovní teplotě a jaké otopné vodě je navržen výkon?
3. Kolik hodin ročně má podle návrhu běžet elektropatrona?
4. Co přesně obsahuje cena montáže a co je příplatek?
5. Jak bude doloženo splnění hlukových limitů?
6. Jaký servis je povinný pro záruku a kolik stojí ročně?

U výběru značky bych nebral jen logo. Víc mě zajímá dostupný servis, technický list pro A-7/W35 a A-7/W55, hlučnost, reference montážní firmy a návrh pro konkrétní dům. Žebříček značek patří jinam, proto ho řeším zvlášť v článku Nejlepší tepelné čerpadlo 2026: srovnání značek a jak vybrat. Technické rozdíly instalace zase patří do textu Tepelné čerpadlo monoblok, nebo split: rozdíly, cena a kdy co zvolit.

Tepelné čerpadlo dává smysl, když sedí dům, návrh a cena elektřiny. U novostavby s podlahovkou vychází výborně. U starého domu s radiátory může také fungovat, ale až po výpočtu tepelné ztráty a kontrole teploty vody. Tady se počítá.

Pokud řešíte vlastní dům, začal bych třemi čísly: roční spotřeba tepla, potřebná teplota otopné vody v mrazu a cena elektřiny v nízkém tarifu. Bez nich je „návratnost do pěti let“ jen věta z nabídky. A tu bych před podpisem nepouštěl dál než na papír s výpočtem.